Mzdy

Zde jsme Vám připravili seznam položených a námi zodpovězených otázek spadajících do oblasti mezd.

Nejprve se musí stanovit pracovní doba. Uvedu příklad, kdy zaměstnanec má pracovní dobu PO – PÁ 8 – 16 hod.

Poté se postupuje rozdílně dle toho, kdy je začátek a konec pracovní cesty:

  • a) pracovní cesta započala v neděli. V neděli jel zaměstnanec do místa služební cesty. Od pondělí do pátku v místě služební cesty pracoval. V sobotu se vracel zpět. Doba, kterou zaměstnanec stráví v dopravním prostředku do a z místa služební cesty (bez ohledu na skutečnost zda řídí či se jen veze), se nezapočítává do pracovní doby – viz. §210 Zákoníku práce níže. Zaměstnanci tedy nenáleží mzda či náhrada mzdy, ale pouze stravné.
  • b) pracovní cesta započala v pondělí. V pondělí jel zaměstnanec do místa služební cesty. Od úterý do čtvrtka v místě služební cesty pracoval. V pátek se vracel zpět. Zde by doba strávená v dopravním prostředku byla dle §210 Zákoníku práce překážkou na straně zaměstnavatele, pokud by zaměstnanci ušla mzda měl by nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. S tím, že do této doby ze započítává pouze ta část, která spadá do běžné pracovní směny.

Práci přesčas stanovuje §78 odst. 1 písm. i)

Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud zaměstnanec na pracovní cestě odpracuje více než je jeho stanovená týdenní pracovní doba, náleží mu kromě mzdy i příplatek za práci přesčas.

§210

Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuj za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Legislativa: §210 a §78 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce)

Odpověď / aktualizace dne: 18.5.2011

Pojem "Mateřský příspěvek" neexistuje. Je peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“). Ta je poskytována 8 až 6 týdnů před očekávaným porodem. Její celková výše je 28 týdnů (37 u porodu více dětí). Toto období se nazývá mateřská dovolená. Po ní následuje rodičovská dovolená. Žena si může vybrat její délku – do dvou, tří nebo čtyř let věku dítěte. Od státu dostává rodičovský příspěvek.

Na PPM má nárok žena, která splňuje dvě podmínky:

  • v den nástupu na mateřskou dovolenou jí trvá účast na nemocenském pojištění (tzn. je zaměstnána) nebo nastupuje na mateřskou v ochranné lhůtě (= doba po skončení zaměstnání). Délka ochranné lhůty je u těhotných žen 180 dní.
  • Žena je účastna na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou. Doby u různých zaměstnavatelů se sčítají.

Na PPM nemá nárok žena v evidenci úřadu práce.

Na rodičovský příspěvek (navazující na PPM) má však nárok již každá žena. V případě, že nesplní žena podmínky pro výplatu PPM, začne pobírat rodičovský příspěvek ihned po narození dítěte.

Dle mého názoru se u Vás bude postupovat podle předchozího odstavce. V současné době jste vedena na úřadu práce, tak Vám nevznikne nárok na PPM. Tedy ani nenastoupíte na mateřskou dovolenou. Po narození dítěte si můžete zažádat o porodné. Současná výše porodného je 13.000 Kč. Porodné se vyplácí pouze matce – prvorodičce, která současně žije v rodině s příjmem nižším než 2,4 násobek životního minima. Ode dne narození dítěte Vám také vznikne nárok na výplatu rodičovského příspěvku v tzv. pomalé variantě, tedy prvních 21 měsíců ve výši 7.600 Kč a po té až do čtyř let ve výši 3.800 Kč. Pokud tomu hmotná situace bude odpovídat, můžete také dostávat nějaké další dávky, např. příspěvek na bydlení, přídavky na dítě či příspěvek osobám v hmotné nouzi.

Další varianta by byla získat nové zaměstnání. Pokud byste pracovala (třeba i jen několik dnů) byla byste nemocensky pojištěna. Z tohoto titulu byste mohla jít na rizikové těhotenství (lékař by vystavil neschopenku). Pak by ale záleželo na tom, zda by byla ke dni nástupu na mateřskou splněna podmínka 270 dní účasti na pojištění. Nepíšete totiž kde a jak dlouho jste byla před 1.4.2010 zaměstnána. Pokud by podmínka splněna byla, náležela by Vám PPM a poté by náležel rodičovský příspěvek. Zde by jste si však mohla zvolit jeho délku.

Legislativa: zákon č. 262/2006 Sb. (zákon o nemocenském pojištění); zejména §32

Odpověď / aktualizace dne: 18.5.2011

 

§ 35 Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

  • a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
  • b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění, s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, kdy náhrada mzdy nebo platu nepřísluší zaměstnanci. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Z výše uvedeného tedy zůstává částka 18.000 Kč zachována. Můžete si tuto částku zohlednit – za předpokladu, že splníte podmínky v odstavci 2).

Legislativa: zákon č. 586/1992 Sb. (zákon o daních z příjmů)

Odpověď / aktualizace dne: 18.5.2011

Příplatek za práci o víkendu náleží vždy, tzn. bez ohledu zda si  zaměstnanec za takto odpracovanou dobu čerpá náhradní volno či nikoli.

a) Pokud si zaměstnanec nebude čerpat náhradní volno: náleží mu příplatek za práci o víkendu, příplatek za práci přesčas a mzda za dobu, kterou odpracoval.

b) Pokud si zaměstnanec bude čerpat náhradní volno: náleží mu příplatek za práci o víkendu a mzda za dobu, kterou odpracoval. V tomto případě již není nárok na příplatek za práci přesčas.

Náhradní volno si musí zaměstnanec vybrat do tří kalendářních měsíců po kalendářním měsíci, ve kterém k práci přesčas došlo.

Legislativa: §114 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce

Odpověď / aktualizace dne: 18.5.2011

Jde tedy o dvě přednostní pohledávky (vůči VZP). Jednotlivé exekuce se budou srážet dle pořadí. Tzn. nejprve budete srážet exekuci, která přišla 17.5.2010. Po jejím celkovém uzrazení pak budete dále srážet tu co přišla nyní. Jiný postup by byl v případě, že by šlo o výživné, proto ten můj dotaz ohledně druhu srážky.

Legislativa: §280 zákona č. 99/1963 Sb. (Občanský soudní řád)

Odpověď / aktualizace dne: 18.5.2011

Zaměstnanci se musí přihlásit na příslušnou zdravotní pojišťovnu (ZP) a na správu sociálního zabezpečení (SSZ) do osmi dnů od nástupu do zaměstnání. Pokud zaměstnáváte první zaměstnance, musí se kromě zaměstnanců přihlásit na ZP a SSZ i vaše sdružení (jako zaměstnavatel). Lhůta je také do osmi dnů. Potřebné formuláře jdou vygenerovat ze mzdového programu, případně je naleznete na Internetu (pro SSZ jsou do stránky www.cssz.cz a sekce „tiskopisy“; jednotlivé ZP mají své oficiální stránky).

Na tiskopisu pro SSZ se navíc označí varianta, že zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu. Tzn. že zdravotní a sociální pojištění se bude platit pouze v těch měsících, kdy zaměstnanec dosáhne alespoň rozhodného příjmu (v současné době to je 2.500 Kč hrubého za měsíc). V měsících, kdy zaměstnanec bude mít hrubou mzdu pod 2.500 Kč se pojistné nesráží a neodvádí.

Termín placení zdravotního a sociálního pojištění je shodný. Jde vždy o termín do 20 dne následujícího měsíce (tzn. březnové odvody jsou splatné do 20.4 = připsané na účtu ZP a SSZ)

Legislativa: §5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění; §9 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; §10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění; §22a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Odpověď / aktualizace dne: 1.1.2012

Ušlá mzda (neboli náhrada za ztrátu na výdělku) přísluší pouze při pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem. Pokud jste na rizikovém těhotenství, předpokládám, že pobíráte nemocenskou. Prvních 21 kalendářních dní nemoci proplácí zaměstnavatel. Od 22 dne pak příslušná správa sociálního zabezpečení. 6 – 8 týdnů před očekávaným dnem porodu pak nastupujete na mateřskou dovolenou, kterou (již od prvního dne) vyplácí správa sociálního zabezpečení.

Legislativa: §32 a následující zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Odpověď / aktualizace dne: 31.12.2011

Hvězdičkou označená pole jsou povinná.

Máte dotaz? Rádi Vám poradíme

 

 

Tisk strany

Reference

Česko-německý fond budoucnosti

Česko-německý fond budoucnosti

Hodnocení naší spolupráce se společností Angel‘s Accounting s.r.o. tak lze shrnout do jedné věty: Takto jsem si ji vždy představoval.