V souvislosti s nabytím účinnosti od 1.1.2011 zákona č.280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ) došlo u některých daňových přiznání, hlášení nebo vyúčtování k posunu termínu pro jejich podání, což následně potvrdila i tisková zpráva GFŘ ze dne 4.2.2011 (viz níže). Zde se zaměříme pouze na operace související s daní z příjmů.

Termín pro podání přiznání k dani z příjmů je uveden v §136 odst.1 DŘ, kde je uvedeno, že u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Lhůta pro placení daně podle §160 odst.1 začíná běžet dnem splatnosti daně. Daň je splatná podle §135 odst. 3 v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení.

Podle §33 odst.1 lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. Prakticky to tedy znamená, že poslední možnost k včasnému podání přiznání a zároveň i splatnost daně se posouvají o jeden den z posledního březnového dne na první dubnový den. Taktéž v případě posunutí termínu z titulu povinného auditu nebo udělení plné moci k odkladu daňovému poradci se termín posouvá o jeden den z posledního červnového dne na první červencový den.

Co nám ještě v souvislosti s daní z příjmů „dovoluje Daňový řád?“.

Z pohledu podání této daně nám umožňuje provést bez vyměření pořádkové pokuty podle §250 DŘ jeho podání do pátého pracovního dne následujícím po dni termínu pro podání, který je 1.4. nebo 1.7. V roce 2012 můžeme tedy podat daňové přiznání k dani z příjmů do úterý 10.4.2012. V případě posunutého termínu můžeme podat daňové přiznání k dani z příjmů do úterý 9.7.2012.

Z pohledu placení této daně nám umožňuje provést bez vyměření úroku z prodlení podle §252 DŘ její platbu do čtvrtého pracovního dne následujícím po dni splatnosti, který je 1.4. nebo 1.7. V roce 2012 můžeme tedy zaplatit daň z příjmů do čtvrtka 6.4.2012 (uvedený den platí pro platbu v hotovosti na FÚ, pozor na dobu bankovního převodu, příkaz je potřeba dát nejpozději ve středu 4.4.2012). V případě posunutého termínu můžeme zaplatit daň z příjmů do pondělí 6.7.2012 (uvedený den platí pro platbu v hotovosti na FÚ, pozor na dobu bankovního převodu, příkaz je potřeba dát nejpozději ve čtvrtek 4.7.2012).

Naším záměrem při psaní výše uvedeného textu bylo „uklidnit ty, co nestihli včas podat nebo zaplatit“, nikoli vybízet „ukázněné poplatníky, aby se stali neukázněnými :-). Podávat přiznání a platit své povinnosti ke státu je součást podnikání a využít určité „benevolence“ bychom neměli zneužívat.

S přáním „správných a spravedlivých daní“ Váš Angel’s Team

Informace GFŘ - http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_11765.html?year=

V souvislosti s nabytím účinnosti od 1.1.2011 zákona č.280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ) došlo u některých daňových přiznání, hlášení nebo vyúčtování k posunu termínu pro jejich podání, což následně potvrdila i tisková zpráva GFŘ ze dne 4.2.2011 (viz níže). Zde se zaměříme pouze na operace související s daní z příjmů.

Termín pro podání přiznání k dani z příjmů je uveden v §136 odst.1 DŘ, kde je uvedeno, že u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Lhůta pro placení daně podle §160 odst.1 začíná běžet dnem splatnosti daně. Daň je splatná podle §135 odst. 3 v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení.

Podle §33 odst.1 lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. Prakticky to tedy znamená, že poslední možnost k včasnému podání přiznání a zároveň i splatnost daně se posouvají o jeden den z posledního březnového dne na 1. 4. 2011. Taktéž v případě posunutí termínu z titulu povinného auditu nebo udělení plné moci k odkladu daňovému poradci se termín posouvá o jeden den z posledního červnového dne na 1.7.2011.

Co nám ještě v souvislosti s daní z příjmů „dovoluje Daňový řád?“.

Z pohledu podání této daně nám umožňuje provést bez vyměření pořádkové pokuty podle §250 DŘ jeho podání do pátého pracovního dne následujícím po dni termínu pro podání, který je 1.4. nebo 1.7. V roce 2011 můžeme tedy podat daňové přiznání k dani z příjmů do pátku 8.4.2011. V případě posunutého termínu můžeme podat daňové přiznání k dani z příjmů do úterý 12.7.2011.

Z pohledu placení této daně nám umožňuje provést bez vyměření úroku z prodlení podle §252 DŘ její platbu do čtvrtého pracovního dne následujícím po dni splatnosti, který je 1.4. nebo 1.7. V roce 2011 můžeme tedy zaplatit daň z příjmů do čtvrtka 7.4.2011 (uvedený den platí pro platbu v hotovosti na FÚ, pozor na dobu bankovního převodu, příkaz je potřeba dát nejpozději v úterý 5.4.2011). V případě posunutého termínu můžeme zaplatit daň z příjmů do pondělí 11.7.2011 (uvedený den platí pro platbu v hotovosti na FÚ, pozor na dobu bankovního převodu, příkaz je potřeba dát nejpozději ve čtvrtek 7.7.2011).

Naším záměrem při psaní výše uvedeného textu bylo „uklidnit ty, co nestihli včas podat nebo zaplatit“, nikoli vybízet „ukázněné poplatníky, aby se stali neukázněnými :-). Podávat přiznání a platit své povinnosti ke státu je součást podnikání a využít určité „benevolence“ bychom neměli zneužívat.

S přáním „správných a spravedlivých daní“ Váš Angel’s Team

Informace GFŘ - http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_11765.html?year=

V poslední době v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (viz níže), který potvrdil, že náplní pracovního poměru nemůže být výkon činnosti statutárního orgánu jsme byli vystaveni mnoha dotazům našich klientů.

Zajímala je zásadní otázka: „Když mám v pracovní smlouvě druh práce – jednatel, ředitel, předseda / člen představenstva – jsem nemocensky pojištěn?“. Pokud náplň práce vyplývající z dané smlouvy (většinou není písemně sjednána) je stejná s činnostmi patřícími do působnosti statutárního orgánu tak bohužel nemocensky pojištěni nejsou. Nemocensky pojištěni jsou podle §5 písm. a) zákona č. 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanci.

Sjednat se statutárním orgánem pracovně-právní vztah je samozřejmě možné, náplň práce však musí být jiná, než činnosti patřící do pozice statutárního orgánu (zejména zastupování společnosti navenek a její obchodní vedení), které nejsou „prací“ ve smyslu §34 odst.1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Příkladem může být vazba jednatel a účetní.

Na závěr dobrá zpráva pro všechny, kterých se toto týká. Zachytili jsme prohlášení Prezidenta Hospodářské Komory ČR (viz níže), který nabádal, že „je nutné zajistit, aby jednatelé a členové představenstva byli postaveni na roveň zaměstnancům z pohledu nemocenského a důchodového pojištění“. Nečekejme na to, jak to dopadne, podívejme se zatím do svých pracovních smluv na oddíl „Druh práce“ :-).

Rozhodnutí NSS - http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0119_3Ads_100_20101210095222_prevedeno.pdf

Článek Prezidenta HK ČR - http://www.komora.cz/zpravodajstvi-a-media/aktuality-4/firmy-a-podnikatele/prezident-hk-cr-vyzyva-ministry-ke-spolupraci.aspx

Zaměstnavatel (bez ohledu na počet zaměstnanců) hradil zaměstnanci v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti náhradu mzdy. Náhrada byla vyplácena pouze za pracovní dny s tím, že za první tři pracovní dny nemoci náhrada nenáleží. Od 15. kalendářního dne již vyplácela Správa sociálního zabezpečení (dále jen „SSZ“) klasickou nemocenskou. Zaměstnavatel si mohl polovinu náhrady mzdy, kterou vyplatil zaměstnancům za daný měsíc, odečíst od celkové částky, kterou odesílal na příslušnou SSZ.

2. Stav od 1.1.2011

Výše nemocenské pro rok 2011 zůstane ve stejné výši jako v roce 2010. Denní výše nemocenské tedy bude činit 60% denního vyměřovacího základu po celou dobu pracovní neschopnosti. Změna je ale v tom, že klasická nemocenské náleží práce neschopnému až od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé budou v roce 2011 vyplácet náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti práce neschopnému zaměstnanci za dobu prvních 21 kalendářních dnů. Náhrada mzdy se tak prodlouží o jeden týden (z původních 14 kalendářních dnů). Skutečnost, že za první tři pracovní dny nemoci náhrada mzdy nenáleží, zůstává zachována. Stejně tak zůstává stejné, že náhrada mzdy náleží pouze za pracovní dny. Toto prodloužení by mělo trvat jen do konce roku 2013. Pojistné zaměstnavatelů na sociální zabezpečení zůstává i nadále 25%. Firmám mající více než 25 zaměstnanců, nebude již SSZ refundovat polovinu vyplacené náhrady mzdy za dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. Jiná situace nastane u „malých“ firem (do 25 zaměstnanců). Ti budou mít na výběr:

2.1. varianta a)

Platit i nadále 25% na sociální pojištění a v případě pracovní neschopnosti zaměstnance budou plně hradit celou náhradu mzdy za 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (vyplácí se nemocnému ale jen za pracovní dny). Tedy stejný postup jako u „velkých“ firem.

2.2. varianta b)

Platit 26% na sociální pojištění a i nadále odečítat polovinu vyplacené náhrady mzdy – tzn. postup stejný jako v roce 2010. Toto své rozhodnutí musí zaměstnavatelé do 20. ledna oznámit příslušné SSZ, jinak se má za to, že zaměstnavatel si zvolil variantu a). Zvolený způsob však musí firma dodržet po celý rok.

Od 1.1.2011 se snižuje daňová sleva na poplatníka. Základní sleva se sníží o 100 Kč – z původních 2.070 Kč měsíčně na 1.970 Kč. Toto snížení – nazývané také povodňová daň – se týká pouze roku 2011. Původně se mělo snížit i daňové zvýhodnění na vyživované dítě, o toho však vláda ustoupila. Mělo jít o snížení ve výši 20 Kč měsíčně.

Zdanění budou i zaměstnaní důchodci, kteří si vydělají více než trojnásobek průměrné mzdy. Těmto lidem se bude zdaňovat pobíraný důchod.

Zdaňovat se nově bude i plat prezidenta či poslanecké náhrady.

Sociální oblast a nemocenská

Na porodné ve výši 13.000 Kč bude mít nově nárok jen matka – prvorodička, která současně žije v rodině s příjmem nižším než 2,4 násobek životního minima. Dosud na tuto dávku měla nárok každá žena při každém porodu. Při narození dvou a více dětí náleží porodné ve výši 19.500 Kč, ale opět při splnění výše uvedených skutečností.

Výše nemocenské pro rok 2011 zůstane ve stejné výši jako v roce 2010. Denní výše nemocenské tedy bude činit 60% denního vyměřovacího základu po celou dobu pracovní neschopnosti.

Zaměstnavatelé budou v roce 2011 vyplácet náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti práce neschopnému zaměstnanci za dobu prvních 21 kalendářních dnů. Náhrada mzdy se tak prodlouží o jeden týden (z původních 14 kalendářních dnů). Skutečnost, že za první tři pracovní dny nemoci náhrada mzdy nenáleží, zůstává zachována. Toto prodloužení by mělo trvat jen do konce roku 2013. Firmám a OSVČ se však nesníží pojistné na sociální zabezpečení (zůstává i nadále 25%). Navíc firmám nebude příslušná správa sociálního zabezpečení refundovat polovinu vyplacené náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Částku bude vracet pouze „malým“ firmám (do 25 zaměstnanců) a to za předpokladu, že budou platit 26%. Toto své rozhodnutí musí do 20. ledna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Způsob jaký si zvolí však musí firma dodržet po celý rok.

podpora v nezaměstnanosti

• Člověk, který je veden na úřadu práce, si nově nebude moci přivydělat, pokud bere podporu. Nyní si může nezaměstnaný přivydělat hrubou mzdu ve výši až poloviny minimální mzdy.
• Člověk vedený na úřadu práce nebude moci dostávat podporu v nezaměstnanosti po dobu, na niž dostal odstupné či odchodné.
• Podpora se sníží lidem, kteří dali bez závažného důvodu výpověď či skončili dohodou. Naopak nový překlenovací příspěvek na rozjezd získají uchazeči o zaměstnání, kteří začnou sami podnikat.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se měl v roce 2011 snížit na 48násobek průměrné měsíční mzdy. Z důvodů vládních škrtů však stropy v příštím roce zůstanou zachovány na 72násobku – budou se tedy stejně jako letos týkat jen lidí s měsíčním příjmem nad 142 tisíc korun.

Rodičovský příspěvek

Vládou navrhované podstatné změny v délce a výši rodičovského příspěvku nakonec nebudou tak razantní. Rodiče si budou i nadále moci volit délku pobírání rodičovského příspěvku (do dvou- tří- a čtyř let věku dítěte). Při dvouleté a tříleté rodičovské dovolené zůstává vše nezměněno. Jen se zkrátí lhůta pro volbu tříleté rodičovské dovolené. Z dosavadního 21 měsíce věku dítěte na 9. měsíc. Kdo si tuto volbu nezvolí včas, bude pobírat automaticky rodičovskou do čtyř let věku dítěte.

Sníží se však čtyřletý rodičovský příspěvek.

• Pokud rodič nejdříve pobíral mateřskou, bude rodičovský příspěvek snížen z maximálních 224.000 Kč na 216.000 Kč za celou dobu vyplácení. Celkově vyplacená částka bude shodná s dvouletou rodičovskou.
• Pokud rodič nepobíral mateřskou a rodičovský příspěvek dostával hned od narození dítěte (jde o např. nezaměstnané či studentky), rodičovský příspěvek se sníží z maximálních 262.000 Kč na 216.000 Kč.

Demontáž mřížky u vozidel kategorie N1 umožnil bod 38. vyhlášky č. 283/2009, která novelizuje vyhlášku č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, konkrétně bod 6, Přílohy č.1.

Vyhláška kromě mnoha ostatních změn týkajících se podmínek provozu na pozemních komunikacích (např.: nový obsah lékárniček od 1.1.2011, nový pohled na rezervní kolo atd.) řeší právě i změnu ustanovení povinnosti mít ve voze dělící přepážku u vozidel kategorie N1 - tedy osobních vozidel upravených na nákladní. Podle novely nemusí být u takových vozidel za poslední řadou sedadel přepážka oddělující prostor pro cestující od prostoru pro náklad. Novela platí i pro vozidla už přestavěná, je tedy možná zpětná demontáž.

Změny se ale netýká kategorie vozidla (zpětná přestavba z N1 na M1) ani zpětného navýšení počtu míst (např. ze 4 na 5), jedná se pouze o “nepovinnost“ mít v autě přepážku. Od 15.9. 2009 nemusí vůz kategorie N1 obsahovat dělící přepážku, avšak pokud byl čtyřmístný, zůstává jím i nadále.

Přesné znění zákona:

Sbírka zákonů č. 341/2002 , Příloha 1. bod 6: U vozidel kategorie N s nedělenou skříňovou karosérií musí být za poslední řadou sedadel přepážka oddělující prostor pro cestující od prostoru pro náklad. Tato přepážka musí být do výšky nejméně 500 mm nad bodem "H" uvedených sedadel v provedení z plného materiálu a nad touto výškou musí být v provedení zabraňujícím vniknutí velkých předmětů (o rozměru nejméně 50 x 50 mm) do prostoru pro cestující. U vozidel s uzavřeným prostorem pro náklad a opatřených ve stěnách a ve dveřích okny mohou být tato okna zasklena bezpečnostními skly nebo zasklívacím materiálem, který musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem a musí být podle něho homologovány (schváleny). Tato okna musí být ze strany prostoru pro náklad (kromě zasklení v zadních dveřích či zadní stěně) chráněna tuhou a pevnou zábranou (například mříží s maximálním rozměrem otvorů 50 x 50 mm) proti náhodnému poškození přepravovaným nákladem. Instalace takové zábrany nemusí být u posuvných dveří vozidla, pokud to konstrukční řešení těchto dveří neumožňuje.

Sbírka zákonů č. 283/2009 bod 38: V příloze č. 1 bodu 6 se na konci prvního odstavce doplňuje věta "Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na vozidla, která konstrukcí vycházejí z osobního automobilu kategorie M1, a to i v případě, že vozidlo bylo schváleno v souladu s ustanovením tohoto odstavce.".

Této hranici (stropu) se říká maximální vyměřovací základ. Maximální vyměřovací základ pro rok 2009 činí 1.130.640 Kč. Toto ustanovení platí od roku 2008. Tehdy byl maximální vyměřovací ve výši 1.034.880 Kč. Maximální vyměřovací základ se určuje jako čtyřicetinásobek průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance je kalendářní rok.

Výše maximálního vyměřovacího základu pro:

• pojistné na sociální pojištění (dále jen max VZ SP) je stanovena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v § 15a
• pojistné na zdravotní pojištění (dále jen max VZ ZP) je stanovena zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v § 3, odst. 15 – 18

Dosáhne-li zaměstnanec této hranice, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel pojistné z vyměřovacího základu nad tuto hranici. (vyměřovací základy pro výpočet SP i ZP jsou „useknuty“).

Příklad:

Za leden až říjen roku 2009 byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda ve výši 1.000.000 Kč. V listopadu mu byla přiznána hrubá mzda ve výši 500.000 Kč. V měsíci listopadu zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu – přesáhl ho o 369.360 Kč.

V měsíci listopadu se ZP a SP odvede z VZ ve výši 130.640 Kč. Z částky 369.360 Kč se ZP a SP již nepočítá a neodvádí.

Vyměřovací základ pro výpočet ZP a SP za měsíc prosinec bude nulový. V prosinci se za tohoto zaměstnance neodvádí ani zdravotní ani sociální pojištění.

Pro účely výpočtu zákonného pojištění odpovědnosti za škodu zůstává vyměřovacím základem hrubá mzda, i přestože přesáhne hranici maximálního vyměřovacího základu (§ 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb.).

Příklad (pokračování výše uvedeného příkladu):

Základem pro výpočet zákonného pojištění odpovědnosti za škodu za měsíc listopad roku 2009 bude částka ve výši 500.000 Kč (hrubá mzda).

• sazby pojistného se pro rok 2010 nemění – pro zaměstnavatele zůstává 25 % a pro zaměstnance 6,5 % - § 7, odst. 1 a 2
• od částky pojistného se nadále bude odečítat polovina částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnavatel zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti - § 9, odst. 2 až 5
• zvyšuje se maximální vyměřovací základ pro pojistné na 72násobek průměrné mzdy (23.709 Kč), tj. na 1.707.048 Kč – za § 15a se vkládá § 15b
• od 1.1.2010 se ruší slevy na pojistném (sleva na pojistném naposledy náleží za prosinec 2009) – § 21a
• odvod pojistného od 1. do 20. dne následujícího měsíce – den platby pojistného je den, kdy dojde k připsání pojistného na účet PSSZ (v souvislosti se změnou zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku)
• nové formulace vyplývající ze změn v zákonu o důchodovém pojištění – plný invalidní důchod doposud – nyní invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; částečný invalidní důchod doposud – nově invalidní důchod pro invaliditu prvního a pro invaliditu druhého stupně. Pojistné na sociální zabezpečení se nebude odvádět z plnění vyplacených po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání starobním nebo invalidním důchodcům pro invaliditu třetího stupně - § 5, odst. 2, písm. f)

Změny v pojistném na všeobecné zdravotní pojištění od 1.1.2010 (zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

• zvýšení maximálního vyměřovacího základu na 72násobek průměrné mzdy, tj. 1.707.048 Kč - § 3, odst. 15
• vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, se od 1.1.2010 zvyšuje na 5.355 Kč na kalendářní měsíc - § 3c
• u zaměstnavatelů zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců – u osob, kterým byl přiznán invalidní důchod (prvního, druhého nebo třetího stupně), se pojistné na všeobecné zdravotní pojištění vypočte z částky, která překročí 5.355 Kč - § 3c
• nové formulace vyplývající ze změn v zákonu o důchodovém pojištění – plný invalidní důchod doposud – nyní invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; částečný invalidní důchod doposud – nově invalidní důchod pro invaliditu prvního a pro invaliditu druhého stupně. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se nebude odvádět z plnění vyplacených po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání starobním nebo invalidním důchodcům pro invaliditu třetího stupně - § 3, odst. 2, písm. f)
• pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce (sjednocení s termínem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení) – § 5, odst. 2

Změny v nemocenském pojištění od 1.1.2010 (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)

• úprava denního vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v mateřství – do částky první redukční hranice se počítá 90 % (nikoli 100 %) – za § 21 se vkládá § 21a
• výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (dříve 70 % DVZ) – za § 37 se vkládá § 37a
• zrušení zvýhodnění u dlouhodobých pracovních neschopností (dříve 66 % od 31. kalendářního dne a 72 % od 61. kalendářního dne) – nyní 60 % po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti – za § 29 se vkládá § 29a
• ošetřovné – zavádí se třídenní karenční doba – dávka se bude vyplácet až od čtvrtého dne, podpůrčí doba u ošetřovného se zkracuje z 9 na 6 kalendářních dnů a z 16 na 13 kalendářních dnů u osamělého zaměstnance – za § 40 se vkládá § 40a
• nové hranice pro výpočet nemocenských dávek, ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v mateřství – § 22:
  • redukční hranice: 23.280 * 1 * 1,0184 / 30 = 790,27 Kč, zaokr. 791 Kč
  • redukční hranice: 23.280 * 1,5 * 1,0184 / 30 = 1.185,41 Kč, zaokr. 1186 Kč
  • redukční hranice: 23.280 * 3 * 1,0184 / 30 = 2.370,83 Kč, zaokr. 2.371 Kč
  • 791 * 90 % = 711,90 Kč
  • (1.186 – 791) * 60 % = 237 Kč
  • (2.371 – 1.186) * 30 % = 355,50 Kč
  • 1.304, 40 Kč, zaokr. 1.305 Kč
• maximální denní vyměřovací základ = 1.305 Kč (dříve 963 Kč)
• maximální denní výše dávky 1.305 Kč * 60 % = 783 Kč
• nové formulace vyplývající ze změn v zákonu o důchodovém pojištění – plný invalidní důchod doposud – nyní invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; částečný invalidní důchod doposud – nově invalidní důchod pro invaliditu prvního a pro invaliditu druhého stupně – např. § 15, odst. 4 (ochranná lhůta neplyne poživatelům starobního důchodu a poživatelům invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně), § 28, odst. 1 (nemocenské se poživateli starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně bude poskytovat nejvýše 70 kalendářních dnů)
• od 1.12.2009 nové tiskopisy Rozhodnutí dočasné pracovní neschopnosti (nově 5 dílů, původně 6; na rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti se místo „schopen práce od“ uvádí „neschopen práce do“) a Rozhodnutí o potřebě ošetřování (nově 2 díly, původně 5), do praxe se vrací tzv. Náhradní hlášení (vystavuje ošetřující lékař v případě, že došlo ke ztrátě nebo znehodnocení některého z dílů rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti)
• přechodná ustanovení – pokud bude nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo vyrovnávací příspěvek přecházet z roku 2009 do roku 2010, bude třeba upravit výši dávky za kalendářní den podle nového znění zákona o nemocenském pojištění od 1.1.2010
• nový vzor tiskopisu Přehled o výši pojistného - Od 1.1.2010 byla zrušena sleva na pojistném (dle §20a zákona o pojistném na sociální zabezpečení). Zároveň od 1.1.2010 byla ukončena výplata dávek nemocenského pojištění, které přecházely z roku 2008. Kvůli těmto změnám vydala Česká správa sociálního zabezpečení nový tiskopis Přehled o výši pojistného, kde již tyto skutečnosti nejsou.

Změny v zákoníku práce od 1.1.2010 (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce)

• nové hranice pro výpočet náhrady mzdy - § 192, odst. 2:
  • 791 * 0,175 = 138,43 Kč * 90 % = 124,587 Kč
  • 1.186 * 0,175 = (207,55 – 138,43) * 60 % = 41,472 Kč
  • 2.371 * 0,175 = (414,93 – 207,55) * 30 % = 62,214 Kč
  • 228,273 Kč * 60 % = 136,96 Kč/hod.
• nové formulace vyplývající ze změn v zákonu o důchodovém pojištění – plný invalidní důchod doposud – nyní invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; částečný invalidní důchod doposud – nově invalidní důchod pro invaliditu prvního a pro invaliditu druhého stupně – např. § 224, odst. 2, písm. a) (zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně)

Změny v dani z příjmů fyzických osob týkající se mezd od 1.1.2010 (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

• zvýšení daňového zvýhodnění na dítě z 10.680 Kč na 11.604 Kč; při měsíčním výpočtu daňové zálohy se bude odečítat 967 Kč (původně 890 Kč) - § 35c
• změny u slev na dani z titulu invalidity – nově sleva 2.520 Kč u poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a sleva 5.040 Kč u poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně - § 35ba, odst. 1, písm. c) a d)
• nový vzor Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti – č. 20 (vzory č. 16 – 19 jsou nadále v platnosti)
• nový vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech. Pro rok 2010 bude platný nový vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech (vzor č. 18). Předchozí vzor č. 17 je totiž u poplatníků, kteří jsou daňovými nerezidenty a podávají si daňové přiznání ve své zemi, nepoužitelný. Vzor č. 17 neobsahuje údaj kolik činilo pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnanec platil sám za sebe. Je zde uvedeno pouze pojistné, které hradí zaměstnavatel a v návaznosti na toto pak daňový základ, kterým je superhrubá mzda. ČR je však zřejmě jedinou zemí, kde je superhrubá mzda zavedena. Ve většině států EU se základ daně stanoví jako hrubý příjem snížený o poplatníkem placené pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé musí tedy pro tyto zaměstnance vedle Potvrzení o příjmech za rok 2009 vystavovat i potvrzení o pojistném placeném zaměstnancem. Nový vzor č. 18 již bude tyto informace obsahovat.

Změny v důchodovém pojištění týkající se mezd od 1.1.2010 (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění)

• přeměna invalidního důchodu na starobní důchod – nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let (starobní důchod náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod) – vložení § 61a
• zrušení podmínky sjednání pracovního poměru se starobním důchodcem na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku - § 37
• zrušení plného a částečného invalidního důchodu a jejich nahrazení invaliditou prvního, druhého a třetího stupně; plný invalidní důchod se od 1.1.2010 považuje za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, částečný invalidní důchod se od 1.1.2010 považuje za invaliditu druhého nebo prvního stupně (ČSSZ je povinna nejpozději do 31.1.2010 zaslat poživatelům invalidního důchodu písemné oznámení o tom, zda náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího, druhého nebo prvního stupně) - § 38 až 42 (invalidita prvního stupně – pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %; invalidita druhého stupně – pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %; invalidita třetího stupně - pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %)
• prodloužení důchodového věku na 65 let u mužů, bezdětných žen a žen, které vychovaly jedno dítě; na 64 let u žen, které vychovaly 2 děti; na 63 let u žen, které vychovaly 3 děti a na 62 let u žen, které vychovaly 4 a více dětí (prodloužení se dotkne ročníků narození 1968 a vyšších) - § 32
• prodloužení nutné doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod – na 25 let a dosáhl věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod před rokem 2010; 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011; 28 let a důchodový věk v roce 2012; 29 let a důchodový věk v roce 2013; 30 let a důchodový věk v roce 2014; 31 let a důchodový věk v roce 2015; 32 let a důchodový věk v roce 2016; 33 let a důchodový věk v roce 2017; 34 let a důchodový věk v roce 2018; 35 let a důchodový věk v roce 2018 - § 29
• předčasný starobní důchod se bude poskytovat u pojištěnců, jejichž důchodový věk činí alespoň 63 let, pokud dosáhnou doby pojištění a dosáhnou alespoň 60 let - § 31
• zaměstnávání starobních důchodců. Od 1.1.2010 již není podmínkou výplaty starobního důchodu fakt, že je pracovní poměr sjednán na dobu určitou, maximální na dobu jednoho roku. Zaměstnavatel tedy může se zaměstnancem (starobním důchodcem) uzavřít pracovní poměr na libovolnou délku. Tímto odpadá i ohlašovací povinnost zaměstnavatele. Ten musel orgánu sociálního zabezpečení hlásit zaměstnávání poživatelů starobního důchodu s dobou zaměstnání delší než jeden rok. Zaměstnavatel musí však i nadále ČSSZ hlásit zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu, který u něj vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění. Příslušný tiskopis je k dispozici na stránkách ČSSZ.
• upřednostnění vyloučené doby před příjmy. Zaměstnanec může požádat o vyloučení dob, kde se kryje příjem s vyloučenou dobou. Situace vznikne např. v měsíci kdy je zaměstnanec nemocný, ale zároveň má k dispozici firemní automobil i k soukromým účelům. V tomto případě může zaměstnanec požádat o to, aby se mu doby, kdy má započitatelný příjem započetla jako doba vyloučená. Tato možnost se týká pouze důchodů, které vznikly po 31.12.2009. Zaměstnavatelé musí na žádost orgánu sociálního zabezpečení oznámit výši příjmů zúčtovaných v době, kterou chce pojištěnec vyloučit. Vyloučení se týká pouze příjmů v období po 31.12.1995. ČSSZ v této souvislosti vydala příslušný tiskopis

Pokyn MF D-337

V tomto pokynu jsou stanoveny kurzy za zdaňovací období roku 2009. Tyto kurzy se používají pro roční zúčtování záloh zaměstnanců. Např. když zaměstnanec uplatňuje úroky, které zaplatil z úvěru na financování bytových potřeb v cizí měně; nebo např. když zaměstnanec uplatňuje jako odpočet od základu daně pojistné na soukromé životní pojištění v cizí měně apod. Nejčastěji používanou cizí měnou bude pravděpodobně EURO. Kurz je dle tohoto pokynu stanoven na 26,50.

Od 1.1.2010 již není podmínkou výplaty starobního důchodu fakt, že je pracovní poměr sjednán na dobu určitou, maximální na dobu jednoho roku. Zaměstnavatel tedy může se zaměstnancem (starobním důchodcem) uzavřít pracovní poměr na libovolnou délku. Tímto odpadá i ohlašovací povinnost zaměstnavatele. Ten musel orgánu sociálního zabezpečení hlásit zaměstnávání poživatelů starobního důchodu s dobou zaměstnání delší než jeden rok. Zaměstnavatel musí však i nadále ČSSZ hlásit zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu, který u něj vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění. Příslušný tiskopis je k dispozici na stránkách ČSSZ

Upřednostnění vyloučené doby před příjmy

Zaměstnanec může požádat o vyloučení dob, kde se kryje příjem s vyloučenou dobou. Situace vznikne např. v měsíci kdy je zaměstnanec nemocný, ale zároveň má k dispozici firemní automobil i k soukromým účelům. V tomto případě může zaměstnanec požádat o to, aby se mu doby, kdy má započitatelný příjem započetla jako doba vyloučená. Tato možnost se týká pouze důchodů, které vznikly po 31.12.2009. Zaměstnavatelé musí na žádost orgánu sociálního zabezpečení oznámit výši příjmů zúčtovaných v době, kterou chce pojištěnec vyloučit. Vyloučení se týká pouze příjmů v období po 31.12.1995. ČSSZ v této souvislosti vydala příslušný tiskopis.

Změny v zákonu o nemocenském pojištění

Zákonodárci schválili zrušení §21a, §37a a §40a zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Tím dochází ke změnám v poskytování peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného. Způsob výpočtu se vrací ke stavu, který platil do 31.12.2009. Peněžitá pomoc v mateřství náleží tedy opět ve výši 70% vypočtených z denního vyměřovacího základu. Zároveň se výše do první redukční hranice započte 100%. U ošetřovného se opět vyplácí první tři kalendářní dny ošetřování. Peněžitá pomoc v mateřství se pojištěncům zpětně doplatí.

Nový vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech

Pro rok 2010 bude platný nový vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech (vzor č. 18). Předchozí vzor č. 17 je totiž u poplatníků, kteří jsou daňovými nerezidenty a podávají si daňové přiznání ve své zemi, nepoužitelný. Vzor č. 17 neobsahuje údaj kolik činilo pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnanec platil sám za sebe. Je zde uvedeno pouze pojistné, které hradí zaměstnavatel a v návaznosti na toto pak daňový základ, kterým je superhrubá mzda. ČR je však zřejmě jedinou zemí, kde je superhrubá mzda zavedena. Ve většině států EU se základ daně stanoví jako hrubý příjem snížený o poplatníkem placené pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé musí tedy pro tyto zaměstnance vedle Potvrzení o příjmech za rok 2009 vystavovat i potvrzení o pojistném placeném zaměstnancem. Nový vzor č. 18 již bude tyto informace obsahovat.

Nový vzor tiskopisu Přehled o výši pojistného

Od 1.1.2010 byla zrušena sleva na pojistném (dle §20a zákona o pojistném na sociální zabezpečení). Zároveň od 1.1.2010 byla ukončena výplata dávek nemocenského pojištění, které přecházely z roku 2008. Kvůli těmto změnám vydala Česká správa sociálního zabezpečení nový tiskopis Přehled o výši pojistného, kde již tyto skutečnosti nejsou.

Pokyn MF D-337

V tomto pokynu jsou stanoveny kurzy za zdaňovací období roku 2009. Tyto kurzy se používají pro roční zúčtování záloh zaměstnanců. Např. když zaměstnanec uplatňuje úroky, které zaplatil z úvěru na financování bytových potřeb v cizí měně; nebo např. když zaměstnanec uplatňuje jako odpočet od základu daně pojistné na soukromé životní pojištění v cizí měně apod. Nejčastěji používanou cizí měnou bude pravděpodobně EURO. Kurz je dle tohoto pokynu stanoven na 26,50.