Mzdy - odpovědi

ČAS STRÁVENÝ NA PRACOVNÍ CESTĚ (BEZ OHLEDU NA TO ZDA ZAMĚSTNANEC ŘÍDÍ NEBO TŘEBA SPÍ VE VLAKU) SE VŽDY POČÍTÁ JAKO PRACOVNÍ DOBA. POKUD CELKOVÁ DÉLKA CESTY PŘESÁHNE VAŠI STANOVENOU PRACOVNÍ DOBU, PAK SE JEDNÁ O PRÁCI PŘESČAS. POKUD BYLO NUTNÉ ZAPOČÍT PRACOVNÍ CESTU UŽ O VÍKENDU (NAPŘÍKLAD CESTA DO ZAHRANIČÍ), POVAŽUJE SE ČAS STRÁVENÝ NA CESTĚ ZA VÝKON PRÁCE A NÁLEŽÍ VÁM ZA NĚJ BUĎ MZDA + 25% PŘÍPLATEK ZA PRÁCI PŘESČAS (POPŘ. I VÍCE NA ZÁKLADĚ VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ ZAMĚSTNAVATELE ČI KOLEKTIVNÍ SMLOUVY) NEBO NÁHRADNÍ VOLNO. KTERÝ ZÁKONÍK NEBO VYHLÁŠKA (PARAGRAF) TUTO PROBLEMATIKU VYSVĚTLUJE?

Nejprve se musí stanovit pracovní doba. Uvedu příklad, kdy zaměstnanec má pracovní dobu PO – PÁ 8 – 16 hod.

Poté se postupuje rozdílně dle toho, kdy je začátek a konec pracovní cesty:

a) pracovní cesta započala v neděli. V neděli jel zaměstnanec do místa služební cesty. Od pondělí do pátku v místě služební cesty pracoval. V sobotu se vracel zpět. Doba, kterou zaměstnanec stráví v dopravním prostředku do a z místa služební cesty (bez ohledu na skutečnost zda řídí či se jen veze), se nezapočítává do pracovní doby – viz. §210 Zákoníku práce níže. Zaměstnanci tedy nenáleží mzda či náhrada mzdy, ale pouze stravné.

b) pracovní cesta započala v pondělí. V pondělí jel zaměstnanec do místa služební cesty. Od úterý do čtvrtka v místě služební cesty pracoval. V pátek se vracel zpět. Zde by doba strávená v dopravním prostředku byla dle §210 Zákoníku práce překážkou na straně zaměstnavatele, pokud by zaměstnanci ušla mzda měl by nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. S tím, že do této doby ze započítává pouze ta část, která spadá do běžné pracovní směny.

Práci přesčas stanovuje §78 odst. 1 písm. i)

Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud zaměstnanec na pracovní cestě odpracuje více než je jeho stanovená týdenní pracovní doba, náleží mu kromě mzdy i příplatek za práci přesčas.

§210

Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuj za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Legislativa: §210 a §78 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce)

Odpověď / aktualizace dne: 18.5.2011